hořej

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ˈɦɔr̝ɛj]

sloveso[editovat]

  • intranzitivní

význam[editovat]

  1. (v obecném jazyce) třetí osoba množného čísla indikativu přítomného času slovesa hořet
    • On totiž ve fabrice blafnul i sklad modelů, a že to je ňákej oheň, když hořej barvy . Uhasit ho trvalo hnedle tejden.[1]

synonyma[editovat]

  1. plápolaj, (nářečně) hořijó (neutrálně) hoří

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. Vratislav MAŇÁK: Rubikova kostka (Stručné dějiny uchavců), nakl. Host, Brno 2016 ― cit. dle Korpus.cz