hofer

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ˈɦɔfɛr]

dělení[editovat]

  • ho-fer

etymologie[editovat]

Z německého Hofer, které dnes je příjmením. To odvozeno od substantiva Hofdvůr.

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský životný

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ hofer hofeři/hoferové
genitiv hofera hoferů
dativ hoferu/hoferovi hoferům
akuzativ hofera hofery
vokativ hofere hofeři/hoferové
lokál hoferu/hoferovi hoferech
instrumentál hoferem hofery

význam[editovat]

  1. (oblastně)[1] podruh, nájemník[2]

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. Český jazykový atlas. Díl 3. Praha : Academia, 1999. ISBN 80-200-0654-0. S. 61.
  2. Příruční slovník jazyka českého. Díl 1. A-J. Praha: Státní nakladatelství, 1935-1937. Heslo „hofer“, s. 906.

externí odkazy[editovat]

  • Encyklopedický článek Hofer ve Wikipedii