hofer
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ˈɦɔfɛr]
dělení
[editovat]- ho-fer
etymologie
[editovat]Z německého Hofer, které dnes je příjmením. To odvozeno od substantiva Hof — dvůr.
podstatné jméno
[editovat]- rod mužský životný
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | hofer | hofeři/hoferové |
| genitiv | hofera | hoferů |
| dativ | hoferu/hoferovi | hoferům |
| akuzativ | hofera | hofery |
| vokativ | hofere | hofeři/hoferové |
| lokál | hoferu/hoferovi | hoferech |
| instrumentál | hoferem | hofery |
význam
[editovat]související
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ Český jazykový atlas. Díl 3. Praha : Academia, 1999. ISBN 80-200-0654-0. Heslo „podruh (mapa)“, s. 61.
- ↑ Příruční slovník jazyka českého. Díl 1. A-J. Praha: Státní nakladatelství, 1935-1937. Heslo „hofer“, s. 906.
externí odkazy
[editovat]
Článek Hofer ve Wikipedii
