nájemník

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [naːjɛmɲiːk]

dělení[editovat]

  • ná-jem-ník

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský životný

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ nájemník nájemníci
genitiv nájemníka nájemníků
dativ nájemníku / nájemníkovi nájemníkům
akuzativ nájemníka nájemníky
vokativ nájemníku nájemníci
lokál nájemníku / nájemníkovi nájemnících
instrumentál nájemníkem nájemníky

význam[editovat]

  1. ten, kdo pronajatý byt a za bydlení v něm platí jeho majiteli nájemné
    • Paní Čermáková má v městě dům a v něm mnoho nájemníků, od nichž dostává značných peněz za nájem.[1]
    • Domácí vstal, podal starému nájemníku přívětivě ruku a nutil ho, aby usedl.[2]

překlady[editovat]

  1. bydlící za nájem

synonyma[editovat]

  1. nájemce, (hovorově) partaj

antonyma[editovat]

  1. pronajímatel, domácí

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. Josef Kožíšek: Doma i na sluníčku
  2. Ignát Hermann: Z pražských zákoutí