nájemník

Možná hledáte najemnik.

čeština

výslovnost

• IPA: [naːjɛmɲiːk]

dělení

• ná-jem-ník

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	nájemník	nájemníci
genitiv	nájemníka	nájemníků
dativ	nájemníku / nájemníkovi	nájemníkům
akuzativ	nájemníka	nájemníky
vokativ	nájemníku	nájemníci
lokál	nájemníku / nájemníkovi	nájemnících
instrumentál	nájemníkem	nájemníky

význam

1. ten, kdo má pronajatý byt a za bydlení v něm platí jeho majiteli nájemné
   • Paní Čermáková má v městě dům a v něm mnoho nájemníků, od nichž dostává značných peněz za nájem.
   • Domácí vstal, podal starému nájemníku přívětivě ruku a nutil ho, aby usedl.

překlady

1. bydlící za nájem

   • angličtina: tenant, renter
   • francouzština: locataire m
   • němčina: Mieter m
   • polština: lokator m
   • slovenština: nájomník m

synonyma

1. nájemce, (hovorově) partaj

antonyma

1. pronajímatel, domácí

související

• nájemné
• nájemný
• nájemníkův
• nájemnice
• podnájemník