holubník

Možná hledáte Holubník.

čeština

výslovnost

• IPA: [ɦɔlʊbɲiːk]

dělení

• ho-lub-ník

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	holubník	holubníky
genitiv	holubníka / holubníku	holubníků
dativ	holubníku	holubníkům
akuzativ	holubník	holubníky
vokativ	holubníku	holubníky
lokál	holubníku	holubnících
instrumentál	holubníkem	holubníky

význam

1. příbytek chovaných holubů
   • Na dvoře stál bíle natřený holubník.
   • Regulace holubů v holubníku probíhá tak, že holubům je část vajec odebírána a měněna za umělá.
2. (přeneseně) nepořádek, zpravidla týkající se nedodržování časového řádu, smluvených časů apod.
   • Pan řídící zdvihl hlavu od novin: „Á, Kája! Kdepak jsi chodil, co? Myslíš, že je škola holubník, aby sis vyletěl, kdy se ti zlíbí? […]“

překlady

1. příbytek pro holuby

   • angličtina: dovecot
   • francouzština: pigeonnier m, colombier m
   • italština: colombaia ž
   • němčina: Taubenschlag m
   • ruština: голубятня ž
   • slovenština: holubník m
   • španělština: palomar m
2. —

synonyma

1. —
2. průchoďák, průchozí dům, trhací kalendář

související

• holubníček

slovní spojení

• nebýt holubník
• dělat si z něčeho holubník

externí odkazy

• Článek Holubník ve Wikipedii