Přeskočit na obsah

honěná

Z Wikislovníku

Možná hledáte honěna.

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [ˈɦɔɲɛnaː]

dělení

[editovat]
  • ho-ně-ná

podstatné jméno

[editovat]
  • rod ženský

skloňování

[editovat]
pád \ číslo jednotné množné
nominativ honěná honěné
genitiv honěné honěných
dativ honěné honěným
akuzativ honěnou honěné
vokativ honěná honěné
lokál honěné honěných
instrumentál honěnou honěnými

význam

[editovat]
  1. hra, kdy někdo utíká a jiný jej zkouší dostihnout[1][2][3]
    • Líbila se nám honěná s plastovou lahví a honěná s pohádkou.[4]
    • Hrály si s panenkami i na prodávanou, na školu, i na honěnou i na schovávanou, dělaly si věnečky a zahrádku a na všechno možné.[5]

synonyma

[editovat]
  1. honěnka, honička

přídavné jméno

[editovat]

význam

[editovat]
  1. nominativ singuláru ženského rodu adjektiva honěný
  2. vokativ singuláru ženského rodu adjektiva honěný
  3. nominativ plurálu středního rodu adjektiva honěný
  4. akuzativ plurálu středního rodu adjektiva honěný
  5. vokativ plurálu středního rodu adjektiva honěný

slovní spojení

[editovat]

poznámky

[editovat]
  1. Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971, [cit. 2015-10-01]. Heslo honěná.
  2. FILIPEC, Josef; DANEŠ, František, a kol. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1. vyd. Praha : Academia, 1978. 799 s. Heslo „honěná“, s. 120.
  3. VÁŠA, Pavel; TRÁVNÍČEK, František. Slovník jazyka českého. 3., přepracované a doplněné vyd. Praha : Fr. Borový, 1946. 1765 s. Heslo „honěná“, s. 446.
  4. Žáci 2.B ZŠ Šumperk
  5. Josef Čapek: Povídání o pejskovi a kočičce