houfnice

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ɦɔʊ̯fɲɪt͡sɛ]

dělení[editovat]

  • houf-ni-ce

podstatné jméno[editovat]

  • rod ženský

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ houfnice houfnice
genitiv houfnice houfnic
dativ houfnici houfnicím
akuzativ houfnici houfnice
vokativ houfnice houfnice
lokál houfnici houfnicích
instrumentál houfnicí houfnicemi

význam[editovat]

  1. dělo určené k nepřímé palbě
    • A když se mladému muži kolem očí křižovaly meče. když zvonila do uší ocel tu k vítězství, tam umíráčkem, když hřměly houfnice jako ke dni soudnému, když bušily cepy jako na nejtvrdším mlatě do zvlhlého obilí, čtyři duše měl vždycky na paměti Radoslav: otcovu, matčinu, někdejšího svého mistra a Božčinu.[1]
    • Ukazoval také místa, kde jsou postaveny děla, tarasnice, srubnice, houfnice a jiná těžká střelba prachem, jíž mají nepřátelé množství veliké.[2]

překlady[editovat]

  1. dělo určené k nepřímé palbě

poznámky[editovat]

externí odkazy[editovat]

  • Encyklopedický článek Houfnice ve Wikipedii