hubě
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ɦʊbjɛ]
dělení
[editovat]- hu-bě
podstatné jméno
[editovat]- rod ženský
význam
[editovat]- dativ singuláru substantiva huba
- lokál singuláru substantiva huba
- Na vysokém dubě, sýrec držíc v hubě, paní vrána seděla, sýr ten snísti hleděla.[1]
sloveso
[editovat]význam
[editovat]- přechodník přítomný jednotného čísla mužského rodu slovesa hubit
- Tedy prošel císař zemí, pále a hubě i bije až ku Praze.[2]
poznámky
[editovat]- ↑ Antonín Jaroslav Puchmajer: Vrána a liška
- ↑ TOMEK, Václav Vladivoj. Děje království českého. Praha : Fr. Řivnáč, 1898. Kapitola §. 16. Břetislav I..