hubit
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [hʊbɪt]
dělení
[editovat]- hu-bit
etymologie
[editovat]Kauzativum k předchůdci slovesa hynout.
sloveso
[editovat]- tranzitivní
- nedokonavé
varianty
[editovat]- (zastarale) hubiti
časování
[editovat]| osoba | číslo jednotné | číslo množné | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | 2. | 3. | 1. | 2. | 3. | |
| přítomný čas | hubím | hubíš | hubí | hubíme | hubíte | hubí |
| osoba | číslo jednotné |
číslo množné | |
|---|---|---|---|
| 2. | 1. | 2. | |
| hub | hubme | hubte | |
| rod | číslo jednotné | číslo množné | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| mužský životný i neživotný | ženský | střední | mužský životný | mužský neživotný a ženský | střední | |
| činné | hubil | hubila | hubilo | hubili | hubily | hubila |
| trpné | huben | hubena | hubeno | hubeni | hubeny | hubena |
| rod | číslo jednotné | číslo množné | |
|---|---|---|---|
| mužský | ženský střední | mužský ženský střední | |
| přítomný | hubě | hubíc | hubíce |
význam
[editovat]- ničit; způsobovat, že hyne
- Deratizátoři neúnavně hubili přemnožené městské krysy.
- Břetislav II jal se hned na počátku panství svého hubiti ostatky pohanských obyčejů, kteří se ještě tu i tam zachovali v lidu.[1]
synonyma
[editovat]související
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ TOMEK, Václav Vladivoj. Děje království českého. Praha : Fr. Řivnáč, 1898. Kapitola §. 19. Konrad. Břetislav II..