hymnus

čeština

výslovnost

• IPA: [ɦɪmnʊs]

dělení

• hym-nus

etymologie

Přes latinské hymnus z řeckého ὕμνος (píseň, hymnus, óda). Mohlo by souviset s hymen, potom by vzešlo z významu „píseň, která spojuje (části obřadu).“ Hymen potom vychází přes řecké ὑμήν (membrána, např. panenská blána) asi z indoevropského *si͡ū- ve významu šít, vázat.

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	hymnus	hymny
genitiv	hymnu	hymnů
dativ	hymnu	hymnům
akuzativ	hymnus	hymny
vokativ	hymne	hymny
lokál	hymnu	hymnech
instrumentál	hymnem	hymny

význam

1. (ve starém Řecku) zpěv určený bohům
2. (v literatuře, v hudbě) chvalozpěv

překlady

1. starořecký zpěv bohům

   • angličtina: (knižně) paean
2. chvalozpěv

   • angličtina: hymn
   • korejština: 찬미가

synonyma

1. –
2. chvalozpěv

související

• hymna
• hymnický

fráze a idiomy

• pět hymny

externí odkazy

• Článek Hymnus ve Wikipedii