impertinence

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ɪmpɛrtɪnɛnt͡sɛ]

dělení[editovat]

  • im-per-ti-nen-ce

etymologie[editovat]

Převzato z francouzštiny, předpona im- + latinské pertinens – vhodný, patřičný.

podstatné jméno[editovat]

  • rod ženský

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ impertinence impertinence
genitiv impertinence impertinencí
dativ impertinenci impertinencím
akuzativ impertinenci impertinence
vokativ impertinence impertinence
lokál impertinenci impertinencích
instrumentál impertinencí impertinencemi

význam[editovat]

  1. nevhodný, nepatřičný, netaktní či nezdvořilý čin nebo jednání
    • (Při nákupu vína) …je důležité vědět, kolik přibližně chceme do nákupu investovat. Takový dotaz ze strany prodavače možná vypadá jako určitá impertinence, ale je to ve skutečnosti otázka ryze praktická a správná.[1]
    • Koncepce Hyde Parku (ostatně jako u zrušeného Kotle) bohužel už je taková; na adresu hosta tu probublávají nevkusnosti, impertinence i zlomyslnosti, aniž zazní spravedlivá korekce.[2]

překlady[editovat]

  1. nevhodný čin nebo jednání

synonyma[editovat]

  1. drzost, nestydatost, nestoudnost, neomalenost

související[editovat]

poznámky[editovat]