imploremus

latina

výslovnost

• IPA: [ʔɪmplɔːˈrɛːmʊs]

sloveso

• 1.konjugace (A-kmeny)

význam

1. první osoba čísla množného konjunktivu přítomného rodu činného slovesa implōrāre — (úpěnlivě) prosme, zapřísahejme

související

• implōrāmus
• plōrēmus
• dēplōrēmus
• implōrāverimus
• implōrārēmus
• implōrēmur
• implōrāvissēmus