to ale určitej čas, až zase bysme šli s krasavicema do lesa a mohli holdovat evropský renesanci, bez obav, že moc lidí se na nás kouká, vždyť dneska líhají lidi na rekreaci v lese tak vedle sebe, jak hroby na hřbitovech, jedna panička mi svěřila psa, abych s ním šel na špacír, a já jsem radši s tím psem šel ke slečnám do baru, potom toho psa ještě dva hosti omylem počůrali, a potom když jsme se vrátili, tak ta panička hladila toho psa a čuchala si k ruce a říkala, kde jste byli? ten pes je cejtit jarem?[1]
Článek Jar (saponát) ve Wikipedii