justiciár

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [jʊstɪt͡sɪjaːr]

varianty[editovat]

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský životný

skloňování[editovat]

pád \ číslo jednotné množné
nominativ justiciár justiciárové
genitiv justiciára justiciárů
dativ justiciáru / justiciárovi justiciárům
akuzativ justiciára justiciáry
vokativ justiciáre justiciárové
lokál justiciáru / justiciárovi justiciárech
instrumentál justiciárem justiciáry

význam[editovat]

  1. bývalý vrchnostenský úředník s civilní soudní pravomocí[1][2]
    • …tedy je tento host strýc úředník, bratr nebožky Sobotovy matky, bývalý justiciár a pak sudí v Uhrách.[3]

poznámky[editovat]

  1. Úřad vrchnostenského justiciára vznikl po právních reformách Josefa II. v 80. letech 18. století.
  2. KLIMEŠ, Lumír. Slovník cizích slov. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1987. Čtvrté vydání. Heslo justiciár, s. 318.
  3. Alois Jirásek: Domů a jiné obrázky