känna

švédština

výslovnost

• IPA: [˅çɛna],  känna^{? • info}
• 2. intonace

sloveso

časování

(i)	aktivum	pasivum
infinitiv	känna	kännas
přítomnost	känner	känns, kännes
préteritum	kände	kändes
supinum	känt	känts
rozkazovací zp.	känn	känns

příčestí

Číslo	singulár		plurál/ urč. tvar
Rod	společný	střední
přítomné	kännande
trpné	känd	känt	kända

význam

1. (též zvratné: känna sig): cítit (se)
   • Jag kände mig dåligt. – Cítil jsem se špatně.
2. znát
   • Jag känner honom. – Znám ho.

související

• känsla