křičí

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [kr̝̊ɪt͡ʃiː]

dělení

[editovat]
  • kři-čí

sloveso

[editovat]
  • nedokonavé

význam

[editovat]
  1. třetí osoba jednotného čísla přítomného času oznamovacího způsobu slovesa křičet
    • Když se dcerka vzteká, dupe a křičí, moje maminka mi radí, ať zavřu dveře, klidně i zamknu, ať se malá vyvzteká, jak chce.[1]
    • Ten trenér hrozně křičí.
  2. třetí osoba množného čísla přítomného času oznamovacího způsobu slovesa křičet
    • [Papež] stojí o mladý křik radostný, nikoli nenávistný (toho máme okolo sebe dost), o křik mladých, kteří věří Ježíši nabízejícímu lidem jako alternativu lásku a odpuštění, nikoli zlobu a střet a lež. (Tady nutno dodat, že i Miloš Zeman a Donald Trump a další křičí a křičeli, nikoli však slova o lásce a odpouštění, nýbrž o pravém opaku.)[2]

poznámky

[editovat]
  1. ŠPAŇHELOVÁ, Ilona. Malý vztekloun přivádí rodinu k šílenství. Revue iDNES.cz [online]. 2000-12-16 [cit. 2017-04-27]. Dostupné online.
  2. Martin Fendrych: Papež František, opak Zemana, vyzývá mladé lidi: Křičte! Nenechte se umlčet, 26.března 2018