křiče
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [kr̝̊ɪt͡ʃɛ]
dělení[editovat]
- kři-če
sloveso[editovat]
význam[editovat]
- přechodník přítomný jednotného čísla mužského rodu slovesa křičet
- Tak se ke každému má, kohož si jednou zamiloval; nemůže-li pak koho vystát, zobákem ho do noh tepe, roztaženými křídly, stavě se před něho zahání a plaší, křiče při tom velmi nepříjemně.[1]
poznámky[editovat]
- ↑ HEK, František Vladislav. Agami. Sebrané spisy Františka Vladislava Heka, svazek II., Praha 1923, s. 5.