kůrovec

čeština

výslovnost

• IPA: [kuːrɔvɛt͡s]

dělení

• ků-ro-vec

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	kůrovec	kůrovci
genitiv	kůrovce	kůrovců
dativ	kůrovci / kůrovcovi	kůrovcům
akuzativ	kůrovce	kůrovce
vokativ	kůrovče	kůrovci
lokál	kůrovci / kůrovcovi	kůrovcích
instrumentál	kůrovcem	kůrovci

význam

1. podčeleď dřevokazných brouků z čeledi nosatcovitých
2. (lidově) lýkožrout smrkový
   • Kůrovec brouk řádil; čeho strašná vichřice ušetřila, dravý hmyz za oběť sobě žádal.

překlady

1. Scolytinae

   • angličtina: bark beetle
   • němčina: Borkenkäfer m
2. Ips typographus

   • angličtina: European spruce bark beetle
   • němčina: Buchdrucker m

související

• kůra
• kůrový

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2014-03-15]. Heslo kůrovec.

externí odkazy

• Článek Kůrovci ve Wikipedii