kakání

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈkakaːɲiː]

dělení

• ka-ká-ní

podstatné jméno

• rod střední
• verbální substantivum

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	kakání	kakání
genitiv	kakání	kakání
dativ	kakání	kakáním
akuzativ	kakání	kakání
vokativ	kakání	kakání
lokál	kakání	kakáních
instrumentál	kakáním	kakáními

význam

1. (dětsky) vylučování stolice

překlady

1. dětsky vylučování stolice

   • angličtina: pooping

synonyma

1. kadění; (vulgárně) sraní, (o zvířatech) trousení, (odborně) defekace

související

• kakat