stolice

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [stɔlɪt͡sɛ]

dělení

[editovat]
  • sto-li-ce

etymologie

[editovat]

Od slova stůl.[1]

podstatné jméno

[editovat]
  • rod ženský

skloňování

[editovat]
pád \ číslo jednotné množné
nominativ stolice stolice
genitiv stolice stolic
dativ stolici stolicím
akuzativ stolici stolice
vokativ stolice stolice
lokál stolici stolicích
instrumentál stolicí stolicemi

význam

[editovat]
  1. nábytek k sezení
    • A ty, Valentýnku, zahoď tu stolici.[2]
    • Předvedla také několik příkladů ze života opilců v Americe, kteří to svým nezřízeným životem dopracovali až na elektrickou stolici.[3]
  2. výměšek trávicího ústrojí
    • Na jaře, když dobytek dostane jarní trávu, „dřístá, dříšče“, a nastane-li ještě řidší stolice, z dobytka „chvístá“ nebo „dobytek chvístá“.[4]
    • Krvácení ze zlaté žíly (chorobné rozšíření žil a nádorovité naběhliny v okolí konečníku) předcházíme tím, že osobám, chorobou naznačenou trpícím, doporučujeme hojný pohyb, pravidelnou stolici, časté používání studených (15° R) sedacích lázní.[5]
  3. úřad, funkce
    • Proč neposadí Mazziniho na diktaturskou stolici?[6]
    • Staloť se to právě té doby, když již ss. Cyrill a Method apoštolovati počali v naší vlasti moravské, a v Cařihradě se zmáhati počala zpoura proti stolici římské.[7]
  4. (zastarale) hlavní město, sídelní město
    • Kdyby stolice Polska byla vznikla v pravěku ve Varšavě nebo Plocku, dnes by Poláci psali „správně“ místo śnieg „śmnieg“, místo piwo „psiwo“ a pod.[8]
    • Měsíce Augusti tejž král Ferdinandus, vypraviv jse do království Uherského, opanoval Budín, stolici téhož království.[9]
    • zast. – Chcešli sobě, pautníku, neobyčejnau, duši a smysly opojující rozkoš způsobiti, wystup na temeno Petřína, oné krásné obrostlé hory, která jako mohutnými perutěmi město zastíňuje, a objewí se ti pod nohama jako čarowným prutem wykauzlená králowská stowěžatá Praha, w dalekém půlkole přehlídne tu oko twoje tuto naši nejzápadnější a nejslawnější stolici slowanskau, jejích 3600 stawení, w kterých 145.000 obywatelů žije, její 100 chrámů otewřených i zamčených, její nesčíslné wěže, wěžičky a báně, její řeku, obrowské mosty a králowský zámek, – a rámcem toho welikolepého obrazu jest požehnaný kraj naší milé Čechie, po níž oko neobmezeně těká, až se o její strážní hradby, wzdálené pohraničné hory opře.[10]
  5. soudní úroveň, instance
    • Nesplní-li žalobce tohoto příkazu, může žalovaný navrhnouti, aby bylo prohlášeno, že jest vzata žaloba zpět, resp. byla-li kauce žádána odpůrcem odvolatelovým během řízení v stolici druhé, že odvolání jest zpět vzato.[11]
  6. (zastarale) univerzitní pracoviště, katedra
    • Druhá stolice všeobecné slavistiky je nyní ještě v Oxfordu, všechny ostatní stolice řádných profesur pro slavistiku patří ve Velké Británii rusistice.[12]
    • De facto bych byl měl raději stolici sociologie, ale těch v Rakousku nebylo; sociologie byla tehdy už uznána jako věda ve Francii, v Anglii, v Americe, v Itálii a jinde, ale v Německu a v Rakousku o ní odborníci nechtěli ani slyšet.[13]
  7. (zastarale) správní jednotka
    • Podivný průvod cikánů ubíral se obcí B. v nitranské stolici směrem ke hřbitovu.[14]
    • Vypráví o zemi a lidu, o stolicích a úřadech, podává pohled dějepisný, vypisuje pomaďaršťování Slováků, jejich rozvoj literární a národohospodářský, učí čísti slovensky, a na konec se ptá: Co dělat? a odpovídá několika vhodnými radami, jak by se vzájemnost československá mohla prováděti a utvrzovati.[15]
  8. (slangově) nádoba k ohřívání čokolády
    • Ta se rozehřívá na plynu, kde se nastaví potřebný plamen na ohřev hmoty ve stolici.[16]

překlady

[editovat]
  1. nábytek k sezení
  2. výměšek trávicího ústrojí
  3. hlavní město

synonyma

[editovat]
  1. sedadlo, židle, křeslo
  2. výkal, lejno, exkrement, hovno

související

[editovat]

slovní spojení

[editovat]

poznámky

[editovat]
  1. SOCHOR, Karel. Dýza, dyzna, dyšna, dyksa — tryska, hubice. Naše řeč, 1956, roč. 39, čís. 3–4. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
  2. Ladislav Stroupežnický: Naši furianti
  3. Jaroslav Hašek: Pokus o abstinentní večírek
  4. Lidové výrazy. Naše řeč, 1941, roč. 25, čís. 2. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
  5. Milan Jovanović-Batut: Abeceda zdraví a nemoci, překlad Karel Bulíř
  6. Karel Sabina: Oživené hroby
  7. Jan Evangelista Bílý: Dějiny svatých apoštolů slovanských Cyrilla a Methoda
  8. MENŠÍK, Jan. Snobizm i Postęp. Naše řeč, 1923, roč. 7, čís. 4. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
  9. Mikuláš Dačický z Heslova: Paměti
  10. Karel Vladislav Zap: Průwodce po Praze: potřebná příruční kniha pro každého, kdo se s pamětnostmi Českého hlawního města seznámiti chce. Praha: Bedřich Krečmár, 1848. Str. 1, dostupné online: https://www.digitalniknihovna.cz/mlp/view/uuid:e06635a0-c5cb-11dc-97ea-000d606f5dc6 (vydání z roku 1848, 337 stran, včetně mapy), nebo také na https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:45eb4940-2d89-11dd-b336-000d606f5dc6 (chybějí strany 323-331 + chybí mapa), 16. května 2024.
  11. PANTŮČEK, Ferdinand. Jistota. In Ottův slovník naučný. Praha : J. Otto, 1898. s:Ottův slovník naučný/Jistota Díl 13, s. 564–565.
  12. FRIED, Vilém. Bohemistika a slovakistika ve Velké Británii. Naše řeč, 1964, roč. 47, čís. 4. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
  13. Karel Čapek: Hovory s T. G. Masarykem
  14. Jaroslav Hašek: Cikánský pohřeb
  15. Slovenské pohledy. Naše řeč, 1917, roč. 1, čís. 9. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
  16. ŽAHOURKOVÁ, Martina. Při nočním požáru v pekárně se jeden člověk nadýchal kouře, dalších dvacet zaměstnanců hasiči evakuovali. pozary.cz [online]. 2012-10-19 [cit. 2013-08-16]. Dostupné online.

externí odkazy

[editovat]