kalamář

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Možná hledáte kalamár.

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [kalamaːr̝̊]

etymologie

[editovat]

Pochází z latinského calamarium, které je odvozeno od calamus = psací pero zhotovené ze třtiny. Původně se jako kalamář označovala schránka na pera a inkoust, později samotná nádobka na inkoust.[1]

podstatné jméno

[editovat]
  • rod mužský neživotný

skloňování

[editovat]
pád \ číslo jednotné množné
nominativ kalamář kalamáře
genitiv kalamáře kalamářů
dativ kalamáři kalamářům
akuzativ kalamář kalamáře
vokativ kalamáři kalamáře
lokál kalamáři kalamářích
instrumentál kalamářem kalamáři

význam

[editovat]
  1. nádobka na inkoust používaná jako součást psacího náčiní
    • Chtěl císař ten patent podepsat a už namáčel pero do zlatého kalamáře. A jak si tak do toho zlatého kalamáře pero namáčí, tak se vám ten kalamář najednou z ničeho nic převrhl a milý patent se utopil v inkoustu.[2]
    • Kousl jsem jednoho soudního lékaře při komisi do nohy, vypil jsem inkoust z kalamáře a vydělal jsem se, s odpuštěním, pánové, před celou komisí do kouta.[3]
    • Potom přistoupil ku své malé skřínce, vyndal z ní arch papíru, skleněný kalamář a staré péro, dal to všecko na svou stolici a začal psáti.[4]

překlady

[editovat]
  1. nádobka na inkoust

poznámky

[editovat]
  1. ŠMILAUER, Vladimír. Etymologická procházka po škole. Naše řeč, 1944, roč. 28, čís. 2. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
  2. LANGER, Jiří. Devět bran Chasidů tajemství. 2. vyd. Praha : Československý spisovatel, 1965. S. 151.
  3. Jaroslav Hašek: Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války
  4. Josef Kajetán Tyl: Chudí lidé

externí odkazy

[editovat]