kantor

Možná hledáte Kantor.

čeština

výslovnost

• IPA: [kantɔr]

dělení

• kan-tor

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	kantor	kantoři
genitiv	kantora	kantorů
dativ	kantorovi / kantoru	kantorům
akuzativ	kantora	kantory
vokativ	kantore	kantoři
lokál	kantorovi / kantoru	kantorech
instrumentál	kantorem	kantory

význam

1. (hovorově) učitel
2. předzpěvák v synagoze
   • V témže listě křestním, podepsaným čestným kanovníkem a děkanem Josefem Janem Řehákem i jeho pečetí opatřeným, lze se dočísti, že kmotrem byl František Havránek, „Chori et Scholarum rector“. Tak po latinsku plně a zvučně zní; obecně tenkráte „kantor“ říkali.
   • Každé slůvko má svou zvláštní melodii, a tou musí být při veřejném předčítání zazpáváno. Slovo následující má melodii už zase docela jinou. To všecko je nucen zdatný kantor znát zpaměti, nechce-li mít ostudu.
   • Je tisíce a tisíce kantorů, kteří dovedou předčítat z Tóry bezvadně a hbitě. Ale tak, jak z ní čítával svatý reb Írele ze Strelisky – ne, to neumí nikdo!

překlady

1. učitel

   • francouzština: prof m
   • polština: nauczyciel m
2. předzpěvák v synagoze

   • angličtina: cantor
   • polština: kantor m

související

• kantorův
• kantorský
• kantorka
• kantořina

polština

výslovnost

• IPA: [ˈkãntɔr]
•  kantor^{? • info}

podstatné jméno

• rod mužský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	kantor	kantory
genitiv	kantoru	kantorów
dativ	kantorowi	kantorom
akuzativ	kantor	kantory
instrumentál	kantorem	kantorami
lokál	kantorze	kantorach
vokativ	kantorze	kantory

význam

1. směnárna

synonyma

1. (hovorově) kantyk