kdo s koho
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: ['gdɔ 'skɔɦɔ]
dělení
[editovat]- kdo s ko-ho
etymologie
[editovat]Zkrácení zaniklého rčení „kdo s koho, ten toho“ s významem „ten, kdo je dosti silný na jiného, ten na něj útočí“.[1] Patří k několika málo případům, kde se dochovala předložka s s akuzativem.[2]
slovní spojení
[editovat]význam
[editovat]- kdo získá převahu nad druhým resp. ostatními
- Odpůldne — doktor Jensen! Ten to žene! … Zvou ho do zahrady — on mne vybízí — no pojďme — uvidíme, kdo s koho — — ne, neuvidíme, vždyť já přec ničeho nechci![3]
poznámky
[editovat]- ↑ Seč jsem. Naše řeč, 1920, roč. 4, čís. 5, s. 157. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
- ↑ SOCHOVÁ, Zdeňka. Nová pravopisná úprava předložek s(e) a z(e). Naše řeč, 1976, roč. 59, čís. 3, s. 132–135. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
- ↑ Jan Neruda: Povídky malostranské, povídka Figurky