kdo

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

dělení[editovat]

  • kdo

zájmeno[editovat]

  • tázací
  • vztažné
  • neurčité

skloňování[editovat]

pád tvar
nominativ kdo
genitiv koho
dativ komu
akuzativ koho
vokativ kdo
lokál kom
instrumentál kým

význam[editovat]

  1. (tázací) vyjadřuje otázku na osobu původce děje
    • Kdo tě líbá, když ne já, kdo tě hlídá, když ne já? Okno v přízemí je zavřené i dnes.
  2. (vztažné) připojuje vztažnou vedlejší větu
    • Možná začíná být poptávka po někom slušném, kdo není trestně stíhán, kdo nemluví sprostě a není nalitý, kdo nemává pěstičkami a miliardami, kdo nám venku nebude dělat ostudu a doma zavírat Hrad.[1]
    • Každý, kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen.
    • Kdo je slušný, byl slušný vždycky; kdo byl věrný, byl věrný i teď. Kdo se točí s větrem, točil se s větrem i dřív. Kdo myslí, že teď přišla jeho chvíle, myslí vždycky jenom na sebe.[2]
  3. (neurčité) někdo, kdokoliv

překlady[editovat]

  1. otázka na původce
  2. vztažné

synonyma[editovat]

  1. (zastarale) kdož, kdožpak; (archaicky) ktož

související[editovat]

fráze a idiomy[editovat]

přísloví, rčení a pořekadla[editovat]

poznámky[editovat]

  1. Martin FENDRYCH: Trend se mění. Lháře, opilce a podvodníka už lidé na Hrad možná nechtějí, 1.listopad 2021
  2. Karel ČAPEK, prosinec 1938