kdovíčí
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [gdɔviːt͡ʃiː]
dělení
[editovat]- kdo-ví-čí
etymologie
[editovat]Složenina z prefixoidu kdoví- a zájmena čí.
varianty
[editovat]zájmeno
[editovat]- neurčité
skloňování
[editovat]| číslo | jednotné | množné | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| pád \ rod | mužský životný |
mužský neživotný |
ženský | střední | mužský životný |
mužský neživotný |
ženský | střední |
| nominativ | kdovíčí | kdovíčí | kdovíčí | kdovíčí | kdovíčí | kdovíčí | kdovíčí | kdovíčí |
| genitiv | kdovíčího | kdovíčího | kdovíčí | kdovíčího | kdovíčích | kdovíčích | kdovíčích | kdovíčích |
| dativ | kdovíčímu | kdovíčímu | kdovíčí | kdovíčímu | kdovíčím | kdovíčím | kdovíčím | kdovíčím |
| akuzativ | kdovíčího | kdovíčí | kdovíčí | kdovíčí | kdovíčí | kdovíčí | kdovíčí | kdovíčí |
| vokativ | kdovíčí | kdovíčí | kdovíčí | kdovíčí | kdovíčí | kdovíčí | kdovíčí | kdovíčí |
| lokál | kdovíčím | kdovíčím | kdovíčí | kdovíčím | kdovíčích | kdovíčích | kdovíčích | kdovíčích |
| instrumentál | kdovíčím | kdovíčím | kdovíčí | kdovíčím | kdovíčími | kdovíčími | kdovíčími | kdovíčími |
význam
[editovat]- vyjadřuje neurčitost, nejasnost, pochybnost o vztahu k danému objektu
- Zavezli mě na operační sál, kde jsem na požádání udělal kočičí hřbet, aby mi mohli píchnout spinální anestézii, po níž jsem znecitlivěl od pasu dolů (a stal se kentaurem, jehož horní půlka je ještě lidská, zatímco spodní už kdovíčí), a mohl jsem pak operaci sledovat jako takový vířivý pohyb ve slabinách a v břiše.[1]
překlady
[editovat]- angličtina: god knows whose
- ruština: кое-чей
- slovenština: ktoviečí
synonyma
[editovat]antonyma
[editovat]související
[editovat]poznámky
[editovat]- Příruční slovník jazyka českého a kartotéka novočeského lexikálního archivu. Ústav pro jazyk český, 1935-1957. Heslo kdovíčí.
- ↑ KRATOCHVIL, Jiří. Brněnské povídky. Praha : Městská knihovna v Praze, 2019, [cit. 2024-08-13]. Kapitola Lemury, s. 277–278. Dostupné online.