kelímek

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈkɛliːmɛk]

dělení

• ke-lí-mek

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	kelímek	kelímky
genitiv	kelímku	kelímků
dativ	kelímku	kelímkům
akuzativ	kelímek	kelímky
vokativ	kelímku	kelímky
lokál	kelímku	kelímcích
instrumentál	kelímkem	kelímky

význam

1. nádobka používaná jako obal výrobků nebo jako pracovní pomůcka
2. (v chemii, v hutnictví) nádobka z odolného materiálu používaná při tavení

překlady

1. • angličtina: cup
   • němčina: Becher m
2. • angličtina: crucible
   • němčina: Tiegel m

synonyma

1. —
2. tyglík

související

• kelímkáč
• kelímkový