tyglík
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ˈtɪgliːk]
dělení
[editovat]- ty-g-lík
etymologie
[editovat]Ze středohornoněmeckého tigel, tegel (dnes Tiegel), to z latinského tēgula a to z řeckého τήγανον = pánev (1).[1] Srovnej slovenské téglik.
podstatné jméno
[editovat]- rod mužský neživotný
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | tyglík | tyglíky |
| genitiv | tyglíku | tyglíků |
| dativ | tyglíku | tyglíkům |
| akuzativ | tyglík | tyglíky |
| vokativ | tyglíku | tyglíky |
| lokál | tyglíku | tyglících |
| instrumentál | tyglíkem | tyglíky |
význam
[editovat]překlady
[editovat]- nádoba k tavení materiálu
- angličtina: crucible
- francouzština: creuset m
- italština: affinatoio m
- němčina: Tiegel m
- španělština: crisol m
synonyma
[editovat]související
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ HOLUB, Josef; LYER, Stanislav; LUTTERER, Ivan. Stručný etymologický slovník jazyka českého. Praha : SPN, 1978. Heslo „tyglík“, s. 455.
externí odkazy
[editovat]- Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2024-06-24]. Heslo tyglík.
- Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971, [cit. 2024-06-24]. Heslo tyglík.
- Příruční slovník jazyka českého a kartotéka novočeského lexikálního archivu. Ústav pro jazyk český, 1935-1957, [cit. 2024-06-24]. Heslo tyglík.
- VAJDLOVÁ, Miloslava, a kol. Elektronický slovník staré češtiny. Praha : Oddělení vývoje jazyka ÚJČ AV ČR, [cit. 2024-06-24]. Kapitola tyglík.