kjærlighet
norština (bokmål)
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ˈçæːɭɪheːt]
etymologie
[editovat]Utvořeno příponou -het od adjektiva kjærlig, které ze staronorského kærligr. Srovnej dánské kærlighed nebo švédské kärlek podobného významu.
podstatné jméno
[editovat]- rod ženský
- abstraktum
skloňování
[editovat]| Substantivum | singulár | plurál | |||
|---|---|---|---|---|---|
| neurč. | urč. | neurč. | urč. | ||
| bokmål | nominativ | kjærlighet | kjærligheten | kjærligheter | kjærlighetene |
| genitiv | kjærlighets | kjærlighetens | kjærligheters | kjærlighetenes | |
význam
[editovat]- láska, milování, náklonnost
- Gjennom hele boken må han krige om kjærlighet, svik og hevn. – V celé knize se musí potýkat s láskou, zradou a pomstou.
- Hun var min første store kjærlighet. – Byla mojí první velkou láskou.
- Jeg vet ikke hvordan jeg skal gi uttrykk for min kjærlighet til fedrelandet. – Nevím, jak vyjádřit svoji lásku k vlasti.
- lízátko
antonyma
[editovat]- hat
- —