klasika
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [klasɪka]
dělení[editovat]
- kla-si-ka
podstatné jméno (1)[editovat]
- rod ženský
skloňování[editovat]
| pád \ číslo | singulár | plurál |
|---|---|---|
| nominativ | klasika | klasiky |
| genitiv | klasiky | klasik |
| dativ | klasice | klasikám |
| akuzativ | klasiku | klasiky |
| vokativ | klasiko | klasiky |
| lokál | klasice | klasikách |
| instrumentál | klasikou | klasikami |
význam[editovat]
- klasické dílo nebo díla
- Zajímá někoho Babička a další česká klasika?[1]
- typický, příkladný jev
- Zahozené šance, to je naše klasika, litoval plzeňský Kolář.[2]
- (v obecném jazyce) vážná hudba
- V tramvaji bych klasiku poslouchat nezvládl.[3]
- klasický styl v běžeckém lyžování
- typ jednodenního cyklistického závodu
související[editovat]
podstatné jméno (2)[editovat]
- rod mužský životný
význam[editovat]
- genitiv singuláru substantiva klasik
- akuzativ singuláru substantiva klasik
- Četl jsem si nějakého ruského klasika. Obyčejně to nedělám, ale chtěl jsem si vzpomenout, co je to klasik.[4]
esperanto[editovat]
přídavné jméno[editovat]
skloňování[editovat]
| Adjektivum | singulár | plurál |
|---|---|---|
| nominativ | klasika | klasikaj |
| akuzativ | klasikan | klasikajn |
význam[editovat]
poznámky[editovat]
Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český, [cit. 2016-01-25]. Heslo klasika.