klasika

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [klasɪka]

dělení[editovat]

  • kla-si-ka

podstatné jméno (1)[editovat]

  • rod ženský

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ klasika klasiky
genitiv klasiky klasik
dativ klasice klasikám
akuzativ klasiku klasiky
vokativ klasiko klasiky
lokál klasice klasikách
instrumentál klasikou klasikami

význam[editovat]

  1. klasické dílo nebo díla
    • Zajímá někoho Babička a další česká klasika?[1]
  2. typický, příkladný jev
    • Zahozené šance, to je naše klasika, litoval plzeňský Kolář.[2]
  3. (v obecném jazyce) vážná hudba
    • V tramvaji bych klasiku poslouchat nezvládl.[3]
  4. klasický styl v běžeckém lyžování
  5. typ jednodenního cyklistického závodu

související[editovat]

podstatné jméno (2)[editovat]

  • rod mužský životný

význam[editovat]

  1. genitiv singuláru substantiva klasik
  2. akuzativ singuláru substantiva klasik
    • Četl jsem si nějakého ruského klasika. Obyčejně to nedělám, ale chtěl jsem si vzpomenout, co je to klasik.[4]

esperanto[editovat]

přídavné jméno[editovat]

skloňování[editovat]

Adjektivum singulár plurál
nominativ klasika klasikaj
akuzativ klasikan klasikajn

význam[editovat]

  1. klasický

poznámky[editovat]

Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2016-01-25]. Heslo klasika.