klerik

Možná hledáte klerík.

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈklɛrɪk]

etymologie

Z latinského clericus, které ze starořeckého κληρικός, jež je odvozeno od substantiva κλῆρος ― úděl; kněžstvo, klérus.

podstatné jméno (1)

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	klerik	klerici / klerikové
genitiv	klerika	kleriků
dativ	kleriku / klerikovi	klerikům
akuzativ	klerika	kleriky
vokativ	kleriku	klerici / klerikové
lokál	kleriku / klerikovi	klericích
instrumentál	klerikem	kleriky

význam

1. kněz, příslušník kléru; kandidát kněžství
   • V mých zápiscích nemůže chybět zběžný životopis bratra Tomáše. Narodil se v chudé selské rodině v kalábrijské vesnici Stilo. Byl vyvinutý nad svůj věk a již jako patnáctiletý se stal klerikem. Hned nato vstoupil do řádu dominikánů, který aspoň zpočátku považoval za jediné pro sebe dostupné místo, kde může studovat.
   • Jeden z nejvýznamnějších deportačních případů, které Velká Británie v posledních letech vedla, byl spor o vyhoštění radikálního klerika abú Katady.

překlady

1. duchovní

   • angličtina: cleric, clergyman
   • francouzština: ecclésiastique m
   • italština: ecclesiastico m
   • němčina: Kleriker m
   • slovenština: klerík m
   • španělština: clérigo m

synonyma

1. duchovní

antonyma

1. laik

související

• klerikál, klerikalismus
• klérus
• klerika
• antiklerikální
• klerička
• klerický
• klerikův

podstatné jméno (2)

• rod ženský

význam

1. genitiv množného čísla substantiva klerika

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2021-04-21]. Heslo klerik.