koblih

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ˈkɔblɪx]

dělení[editovat]

  • kob-lih

podstatné jméno (1)[editovat]

  • rod mužský neživotný

skloňování[editovat]

pád \ číslo jednotné množné
nominativ koblih koblihy
genitiv koblihu koblihů
dativ koblihu koblihům
akuzativ koblih koblihy
vokativ koblihu koblihy
lokál koblihu koblizích
instrumentál koblihem koblihy

význam[editovat]

  1. (nářečně) kobliha
    • Raději by byla zůstala a pomáhala v kuchyni, kde maminka s kmotřenkou Plhalovou, „svatební i hóvodní“ kuchařkou, ohrnovala v putýnce na čisto umyté ruce, chystajíc se k smažení koblihů.[1]
  2. koňský výkal
    • Ty toho víš, peskoval Ferdu, který se jal daleko za ním oškrabávat násadou metly přischlý koňský koblih, — ani mi to nepřipadne! Copak šesté dítě už není dítě?[2]

překlady[editovat]

  1. kobliha
  2. výkal hřebce či klisny

synonyma[editovat]

  1. do(ugh)nut
  2. kobylinec

související[editovat]

podstatné jméno (2)[editovat]

  • rod ženský

význam[editovat]

  1. genitiv množného čísla podstatného jména kobliha
    • K obědu spořádala 20 koblih s burákovým máslem, pizzu, hranolky a další koktejl.[3]

poznámky[editovat]

  1. Alois a Vilém Mrštíkové: Rok na vsi
  2. Karel Ptáčník: Ta maličká ta je má, Československý spisovatel, 1967
  3. Snídaně pomáhá lépe čelit přejídání, novinky.cz 14. 9. 2007