koblih
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [ˈkɔblɪx]
dělení[editovat]
- kob-lih
podstatné jméno (1)[editovat]
- rod mužský neživotný
skloňování[editovat]
pád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | koblih | koblihy |
genitiv | koblihu | koblihů |
dativ | koblihu | koblihům |
akuzativ | koblih | koblihy |
vokativ | koblihu | koblihy |
lokál | koblihu | koblizích |
instrumentál | koblihem | koblihy |
význam[editovat]
- (nářečně) kobliha
- Raději by byla zůstala a pomáhala v kuchyni, kde maminka s kmotřenkou Plhalovou, „svatební i hóvodní“ kuchařkou, ohrnovala v putýnce na čisto umyté ruce, chystajíc se k smažení koblihů.[1]
- koňský výkal
- Ty toho víš, peskoval Ferdu, který se jal daleko za ním oškrabávat násadou metly přischlý koňský koblih, — ani mi to nepřipadne! Copak šesté dítě už není dítě?[2]
překlady[editovat]
- výkal hřebce či klisny
- španělština: boñiga ž
synonyma[editovat]
související[editovat]
podstatné jméno (2)[editovat]
- rod ženský
význam[editovat]
- genitiv množného čísla podstatného jména kobliha
- K obědu spořádala 20 koblih s burákovým máslem, pizzu, hranolky a další koktejl.[3]
poznámky[editovat]
- ↑ Alois a Vilém Mrštíkové: Rok na vsi
- ↑ Karel Ptáčník: Ta maličká ta je má, Československý spisovatel, 1967
- ↑ Snídaně pomáhá lépe čelit přejídání, novinky.cz 14. 9. 2007