koblih
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ˈkɔblɪx]
dělení
[editovat]- kob-lih
podstatné jméno (1)
[editovat]- rod mužský neživotný
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | koblih | koblihy |
| genitiv | koblihu | koblihů |
| dativ | koblihu | koblihům |
| akuzativ | koblih | koblihy |
| vokativ | koblihu | koblihy |
| lokál | koblihu | koblizích |
| instrumentál | koblihem | koblihy |
význam
[editovat]- (nářečně) kobliha
- Raději by byla zůstala a pomáhala v kuchyni, kde maminka s kmotřenkou Plhalovou, „svatební i hóvodní“ kuchařkou, ohrnovala v putýnce na čisto umyté ruce, chystajíc se k smažení koblihů.[1]
- koňský výkal
- Ty toho víš, peskoval Ferdu, který se jal daleko za ním oškrabávat násadou metly přischlý koňský koblih, — ani mi to nepřipadne! Copak šesté dítě už není dítě?[2]
překlady
[editovat]- výkal hřebce či klisny
- španělština: boñiga ž
synonyma
[editovat]související
[editovat]podstatné jméno (2)
[editovat]- rod ženský
význam
[editovat]- genitiv množného čísla podstatného jména kobliha
- K obědu spořádala 20 koblih s burákovým máslem, pizzu, hranolky a další koktejl.[3]
poznámky
[editovat]- ↑ Alois a Vilém Mrštíkové: Rok na vsi
- ↑ Karel Ptáčník: Ta maličká ta je má, Československý spisovatel, 1967
- ↑ Snídaně pomáhá lépe čelit přejídání, novinky.cz 14. 9. 2007