koledník

čeština

výslovnost

• IPA: [kɔlɛdɲiːk]

dělení

• ko-led-ník

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	koledník	koledníci
genitiv	koledníka	koledníků
dativ	koledníkovi / koledníku	koledníkům
akuzativ	koledníka	koledníky
vokativ	koledníku	koledníci
lokál	koledníkovi / koledníku	kolednících
instrumentál	koledníkem	koledníky

význam

1. ten, kdo koleduje
   • Z řady míst Šumavy existují zprávy o tříkrálovém koledování. Koledníci si oblékli přes kabát dlouhou bílou košili a na hlavě měli koruny z papíru. Ve svých koledách králové líčili svou dlouhou cestu k jeslím Spasitele.

překlady

1. • angličtina: carol singer
   • polština: kolędnik m
   • ruština: колядовщик m
   • slovenština: koledník m

související

• koleda
• kolední
• kolednice
• koledníček
• koledovat

poznámky

Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2021-04-04]. Heslo koledník.