kolegyně
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [kɔlɛgɪɲɛ]
dělení
[editovat]- ko-le-gy-ně
etymologie
[editovat]Přechýlením maskulina kolega příponou -yně.
varianty
[editovat]- (nářečně, na Moravě) kolegyňa
podstatné jméno
[editovat]- rod ženský
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | kolegyně | kolegyně |
| genitiv | kolegyně | kolegyň / kolegyní |
| dativ | kolegyni | kolegyním |
| akuzativ | kolegyni | kolegyně |
| vokativ | kolegyně | kolegyně |
| lokál | kolegyni | kolegyních |
| instrumentál | kolegyní | kolegyněmi |
význam
[editovat]- žena pracující ve stejném či podobném zaměstnání
- Když mám v práci nějaký problém, vždy se jdu poradit s kolegyní.
- žena studující stejný či podobný obor jako mluvčí
- žena zabývající se stejnou či podobnou činností (jako mluvčí)
překlady
[editovat]související
[editovat]poznámky
[editovat]- Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971, [cit. 2014-04-03]. Heslo kolega.