komma
Z Wikislovníku
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
| Substantivum (i)
|
singulár
|
plurál
|
| neurč.
|
urč.
|
neurč.
|
urč.
|
| nominativ
|
komma
|
kommat
|
komman
|
kommana
|
| genitiv
|
kommas
|
kommats
|
kommans
|
kommanas
|
- čárka (interpunkce)
| (i)
|
aktivum
|
pasivum
|
| infinitiv
|
komma
|
kommas
|
| přítomnost
|
kommer
|
koms, kommes
|
| préteritum
|
kom
|
koms
|
| supinum
|
kommit
|
kommits
|
| rozkazovací zp.
|
kom
|
koms
|
příčestí
| Číslo
|
singulár
|
plurál/
urč. tvar
|
| Rod
|
společný
|
střední
|
| přítomné
|
kommande
|
| trpné
|
kommen
|
kommet
|
komna
|
- přijít, přicházet
- přijet, přijíždět, dorazit
- komma i tid – přijít/přijet včas
- pocházet
- Jag kommer från Sverige. – Pocházím ze Švédska.
- vyjádření budoucnosti: kommer att + infinitiv
- Jag kommer att sakna dig. – Budu tě postrádat.
komma? • info