komunikovat

čeština

výslovnost

• IPA: [kɔmʊnɪkɔvat]

dělení

• ko-mu-ni-ko-vat

etymologie

Z latinského communicare (spojovat).

sloveso

• nedokonavé

varianty

• (zastarale) komunikovati

časování

Oznamovací způsob

Osoba	Číslo jednotné			Číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
Přítomný čas	komunikuji	komunikuješ	komunikuje	komunikujeme	komunikujete	komunikují

Rozkazovací způsob

Osoba	Číslo jednotné	Číslo množné
	2.	1.	2.
	komunikuj	komunikujme	komunikujte

Příčestí

Rod	Číslo jednotné			Číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
Činné	komunikoval	komunikovala	komunikovalo	komunikovali	komunikovaly	komunikovala
Trpné	komunikován	komunikována	komunikováno	komunikováni	komunikovány	komunikována

Přechodníky

Rod	Číslo jednotné		Číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
Přítomný	komunikuje	komunikujíc	komunikujíce

význam

1. (komunikovat s + instrumentál) být s někým v kontaktu

překlady

1. být s někým v kontaktu

   • angličtina: communicate
   • francouzština: communiquer

související

• komunikace