komunikace

čeština

výslovnost

• IPA: [kɔmʊnɪkat͡sɛ]

dělení

• ko-mu-ni-ka-ce

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	komunikace	komunikace
genitiv	komunikace	komunikací
dativ	komunikaci	komunikacím
akuzativ	komunikaci	komunikace
vokativ	komunikace	komunikace
lokál	komunikaci	komunikacích
instrumentál	komunikací	komunikacemi

význam

1. vzájemná výměna informací mezi dvěma či více entitami
2. pás se zpevněným povrchem umožňující pohyb osob či dopravních prostředků
   • Kouřim nemá komunikace, bez níž je dnes každé místo téměř odříznuto od světa.

překlady

1. výměna informací

   • angličtina: communication
   • francouzština: communication ž
   • italština: communicazione ž
   • němčina: Kommunikation ž
   • slovenština: komunikácia ž
2. —

synonyma

1. dorozumívání
2. cesta

související

• komunikovat
• komunikační
• komunikant
• telekomunikace

poznámky

• Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2008-02-27, [cit. 2011-10-05]. Heslo komunikace.

externí odkazy

• Encyklopedický článek Komunikace ve Wikipedii