konge
dánština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ˈkʌŋə]
etymologie
[editovat]Ze staroseverštiny konungr.
podstatné jméno
[editovat]- rod společný
skloňování
[editovat]| Substantivum (i) | Singulár | Plurál | ||
|---|---|---|---|---|
| Neurčitý | Určitý | Neurčitý | Určitý | |
| Nominativ | konge | kongen | konger | kongerne |
| Genitiv | konges | kongens | kongers | kongerne |