konstatovat

Možná hledáte konštatovať.

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈkɔnstatɔvat]

dělení

• kon-sta-to-vat

sloveso

• nedokonavé nebo dokonavé
• tranzitivní

časování

Oznamovací způsob

Osoba	Číslo jednotné			Číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
Přítomný čas	konstatuji	konstatuješ	konstatuje	konstatujeme	konstatujete	konstatují

Rozkazovací způsob

Osoba	Číslo jednotné	Číslo množné
	2.	1.	2.
	konstatuj	konstatujme	konstatujte

Příčestí

Rod	Číslo jednotné			Číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
Činné	konstatoval	konstatovala	konstatovalo	konstatovali	konstatovaly	konstatovala
Trpné	konstatován	konstatována	konstatováno	konstatováni	konstatovány	konstatována

Přechodníky

Rod	Číslo jednotné		Číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
Přítomný	konstatuje	konstatujíc	konstatujíce
Minulý	konstatovav	konstatovavši	konstatovavše

význam

1. (knižně) zaznamenávat, zaznamenat, shledávat, shledat, zjišťovat, zjistit

překlady

1. zjistit

   • angličtina: state
   • finština: todeta
   • francouzština: constater
   • němčina: konstatieren, feststellen
   • ruština: отметить, констатировать
   • slovenština: konštatovať

synonyma

1. (dokonavé:) zkonstatovat

související

• konstatování
• konstatující

poznámky

• Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2018-10-15]. Heslo konstatovat.