kontinuum

čeština

výslovnost

• IPA: [kɔntɪnʊʊ̯m]

dělení

• kon-ti-nuum

podstatné jméno

• rod střední

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	kontinuum	kontinua
genitiv	kontinua	kontinuí
dativ	kontinuu	kontinuím
akuzativ	kontinuum	kontinua
vokativ	kontinuum	kontinua
lokál	kontinuu	kontinuích
instrumentál	kontinuem	kontinui

význam

1. (ve fyzice) prostředí, které je považováno za spojité či souvislé

související

• kontinuální

externí odkazy

• Rozcestník Kontinuum ve Wikipedii