konvergentní

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈkɔnvɛrgɛntɲiː]

dělení

• kon-ver-gent-ní

etymologie

Z latinského convergēns, které od slovesa convergere, jež vychází z vergĕre.

přídavné jméno

• měkké

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	konvergentní	konvergentní	konvergentní	konvergentní	konvergentní	konvergentní	konvergentní	konvergentní
genitiv	konvergentního	konvergentního	konvergentní	konvergentního	konvergentních	konvergentních	konvergentních	konvergentních
dativ	konvergentnímu	konvergentnímu	konvergentní	konvergentnímu	konvergentním	konvergentním	konvergentním	konvergentním
akuzativ	konvergentního	konvergentní	konvergentní	konvergentní	konvergentní	konvergentní	konvergentní	konvergentní
vokativ	konvergentní	konvergentní	konvergentní	konvergentní	konvergentní	konvergentní	konvergentní	konvergentní
lokál	konvergentním	konvergentním	konvergentní	konvergentním	konvergentních	konvergentních	konvergentních	konvergentních
instrumentál	konvergentním	konvergentním	konvergentní	konvergentním	konvergentními	konvergentními	konvergentními	konvergentními

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	konvergentní
komparativ	konvergentnější
superlativ	nejkonvergentnější

význam

1. sbíhavý; jehož jednotlivé složky, proudy, názory, procesy apod. se postupně sbližují

antonyma

1. divergentní, rozbíhavý

související

• konvergence
• konvergovat
• konvergující
• konvergenční