kopytní
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [kɔpɪtɲiː]
dělení[editovat]
- ko-pyt-ní
přídavné jméno[editovat]
- měkké
skloňování[editovat]
číslo | jednotné | množné | ||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
pád \ rod | mužský životný |
mužský neživotný |
ženský | střední | mužský životný |
mužský neživotný |
ženský | střední |
nominativ | kopytní | kopytní | kopytní | kopytní | kopytní | kopytní | kopytní | kopytní |
genitiv | kopytního | kopytního | kopytní | kopytního | kopytních | kopytních | kopytních | kopytních |
dativ | kopytnímu | kopytnímu | kopytní | kopytnímu | kopytním | kopytním | kopytním | kopytním |
akuzativ | kopytního | kopytní | kopytní | kopytní | kopytní | kopytní | kopytní | kopytní |
vokativ | kopytní | kopytní | kopytní | kopytní | kopytní | kopytní | kopytní | kopytní |
lokál | kopytním | kopytním | kopytní | kopytním | kopytních | kopytních | kopytních | kopytních |
instrumentál | kopytním | kopytním | kopytní | kopytním | kopytními | kopytními | kopytními | kopytními |
význam[editovat]
- související s kopytem
- Díry pro podkováky mají míti směr stěny kopytní.[1]
poznámky[editovat]
- ↑ Podkova. In Ottův slovník naučný. Praha : J. Otto, 1902. s:Ottův slovník naučný/Podkova Díl 19, s. 1009–1010.