kopyto
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [ˈkɔpɪtɔ]
podstatné jméno[editovat]
- rod střední
skloňování[editovat]
| pád \ číslo | singulár | plurál |
|---|---|---|
| nominativ | kopyto | kopyta |
| genitiv | kopyta | kopyt |
| dativ | kopytu | kopytům |
| akuzativ | kopyto | kopyta |
| vokativ | kopyto | kopyta |
| lokál | kopytě / kopytu | kopytech |
| instrumentál | kopytem | kopyty |
význam[editovat]
- spodní, koncová část nohy některých (zejména) býložravých savců, tvořená zrohovatělým pouzdrem prstů
- Kůň neklidně frkal a hrabal kopyty.
- Hajného s čepicí na hlavě od čerta rozeznáš podle toho, že většinou nemá ocas ani kopyto.
- (hanlivě) neohrabaný, nešikovný člověk
- Ten Hanousek je ale kopyto. Vždyť nemá ani na divizi!
