korunovační

čeština

výslovnost

• IPA: [kɔrʊnɔvat͡ʃɲiː]

dělení

• ko-ru-no-vač-ní

přídavné jméno

• měkké

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	korunovační	korunovační	korunovační	korunovační	korunovační	korunovační	korunovační	korunovační
genitiv	korunovačního	korunovačního	korunovační	korunovačního	korunovačních	korunovačních	korunovačních	korunovačních
dativ	korunovačnímu	korunovačnímu	korunovační	korunovačnímu	korunovačním	korunovačním	korunovačním	korunovačním
akuzativ	korunovačního	korunovační	korunovační	korunovační	korunovační	korunovační	korunovační	korunovační
vokativ	korunovační	korunovační	korunovační	korunovační	korunovační	korunovační	korunovační	korunovační
lokál	korunovačním	korunovačním	korunovační	korunovačním	korunovačních	korunovačních	korunovačních	korunovačních
instrumentál	korunovačním	korunovačním	korunovační	korunovačním	korunovačními	korunovačními	korunovačními	korunovačními

význam

1. související s korunovací

překlady

1. související s korunovací

   • němčina: Krönungs-