kovářův

čeština

výslovnost

• IPA: [kɔvaːr̝uːf]

dělení

• ko-vá-řův

etymologie

Odvozeno od podstatného jména kovář příponou -ův.

přídavné jméno

• přivlastňovací

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	kovářův	kovářův	kovářova	kovářovo	kovářovi	kovářovy	kovářovy	kovářova
genitiv	kovářova	kovářova	kovářovy	kovářova	kovářových	kovářových	kovářových	kovářových
dativ	kovářovu	kovářovu	kovářově	kovářovu	kovářovým	kovářovým	kovářovým	kovářovým
akuzativ	kovářova	kovářův	kovářovu	kovářovo	kovářovy	kovářovy	kovářovy	kovářova
vokativ	kovářův	kovářův	kovářova	kovářovo	kovářovi	kovářovy	kovářovy	kovářova
lokál	kovářově / kovářovu	kovářově / kovářovu	kovářově	kovářově / kovářovu	kovářových	kovářových	kovářových	kovářových
instrumentál	kovářovým	kovářovým	kovářovou	kovářovým	kovářovými	kovářovými	kovářovými	kovářovými

význam

1. náležící kovářovi