kova

Z Wikislovníku
Přejít na: navigace, hledání

finština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ˈkoʋɑ]

dělení[editovat]

  • ko-va

přídavné jméno[editovat]

skloňování[editovat]

skloňování podle vzoru koira
Substantivum singulár plurál
nominativ kova kovat
genitiv kovan kovien
(kovain)
akuzativ kovan
kova
kovat
partitiv kovaa kovia
essiv kovana kovina
translativ kovaksi koviksi
inessiv kovassa kovissa
elativ kovasta kovista
illativ kovaan koviin
adessiv kovalla kovilla
ablativ kovalta kovilta
allativ kovalle koville
abessiv kovatta kovitta
komitativ kovine
instruktiv kovin

stupňování[editovat]

stupeň tvar
pozitiv kova
komparativ kovempi
superlativ kovin

význam[editovat]

  1. tvrdý, pevný, silný
    • Teräs on kova materiaali. – Ocel je tvrdý materiál.
  2. (o počasí) tvrdý, silný
    • Innokkaat kalastajat poraavat jäähän reiän ja viettävät vapaapäivänsä pilkkiongella kovallakin pakkasella. – Náruživí rybáři vyvrtávají do ledu díry a volné dny tráví i v silném mrazu chytáním ryb na udici.[1]
  3. těžký, obtížný
    • Olipa kova tentti. – To byla ale těžká zkouška.
  4. přísný
    • Virtanen on kova ja ankara ihminen. – Virtanen je přísný člověk.
  5. silný, velký
    • Minulla on kova jano. – Mám strašnou žízeň.
  6. hlasitý, hlasitě
    • Älä soita niin kovaa! – Nehraj tak hlasitě!
    • Radio on liian kovalla. – Rádio hraje až moc hlasitě.

synonyma[editovat]

  1. vaikea
  2. ankara
  3. ankara
  4. äännekäs

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. LINDROOS, Hilkka A.. Finština (nejen) pro samouky. Praha : Leda, 2002. ISBN 80-7335-000-9. Kapitola 9, s. 110.