krvácet

čeština

výslovnost

• IPA: [kr̩vaːt͡sɛt]

dělení

• kr-vá-cet

sloveso

• nedokonavé

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	krvácím	krvácíš	krvácí	krvácíme	krvácíte	krvácí / krvácejí

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	krvácej	krvácejme	krvácejte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	krvácel	krvácela	krvácelo	krváceli	krvácely	krvácela

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	krváceje	krvácejíc	krvácejíce

význam

1. v důsledku narušení cév ztrácet krev
   • Při poskytování první pomoci raněnému, který krvácí, je zapotřebí nejen zastavit krvácení, ale též chránit ránu před infekcí správným přiložením krycího obvazu.

překlady

1. v důsledku narušení cév ztrácet krev

   • angličtina: bleed
   • francouzština: saigner
   • maďarština: vérzik
   • němčina: bluten
   • polština: krwawić
   • ruština: кровоточить
   • řečtina: αιμορραγώ, ματώνω
   • španělština: sangrar

související

• krvácení
• krvácivý
• krvácivost
• vykrvácet