krev

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

dělení[editovat]

  • krev

etymologie[editovat]

Všeslovanské, například staroslověnské кръвь, polské krew, ruské кровь, ukrajinské кров, slovinské kri, slovenské krv, běloruské кроў, bulharské кръв ad. Vychází z praslovanského *kry/*krъvь téhož významu, které je z indoevropského *krū-/*kreu- (krev, syrové maso). Z indoevropského základu se vyvinulo i litevské kraujas, staropruské krawian, středoirské crú, latinské cruor, vše s významem krev, dále řecké κρέας s významem maso a avestské xrū- a staroindické kravíš- s významem syrové maso.[1]

podstatné jméno[editovat]

  • rod ženský

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ krev krve
genitiv krve krví
dativ krvi krvím
akuzativ krev krve
vokativ krvi krve
lokál krvi krvích
instrumentál krví krvemi

význam[editovat]

  1. tekutina sloužící k rozvádění látek v tělech vyšších živočichů
    • Okysličená krev z plic se žílami vrací k srdci.
    • Smlouva s ďáblem byla často psána, jak se tvrdilo, krví; někdy krev kapala do ohně, v němž hořely kosti mrtvých.[2]
  2. povaha, temperament
    • V žilách mu koluje divoká krev předků.
  3. rod, pokrevní příbuzenstvo
    • Nezradím svou krev!

překlady[editovat]

  1. tělní tekutina

související[editovat]

slovní spojení[editovat]

fráze a idiomy[editovat]

přísloví[editovat]

externí odkazy[editovat]

  • Encyklopedický článek Krev ve Wikipedii
  • Téma Krev ve Wikicitátech

poznámky[editovat]

  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „krev“, s. 324.
  2. KOČÍ, Josef. Čerodějnické procesy. Praha : Horizont, nakladatelství Socialistické akademie ČSR, 1973. 176 s. ISBN 40-038-73. Kapitola Ďábel a jeho moc, s. 10.