kukuřice

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈkʊkʊˌr̝ɪt͡sɛ]

dělení

• ku-ku-ři-ce

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	kukuřice	kukuřice
genitiv	kukuřice	kukuřic
dativ	kukuřici	kukuřicím
akuzativ	kukuřici	kukuřice
vokativ	kukuřice	kukuřice
lokál	kukuřici	kukuřicích
instrumentál	kukuřicí	kukuřicemi

význam

1. rod jednoděložných rostlin z čeledi lipnicovitých

překlady

1. rod rostlin

   • angličtina: maize, corn
   • francouzština: maïs m
   • hornolužická srbština: kukurica ž
   • italština: granone m, granturco m
   • lotyština: kukurūza
   • němčina: Mais m, (rakouská němčina) Kukuruz m
   • polština: kukurydza ž
   • ruština: кукуруза ž, маис m
   • řečtina: καλαμπόκι s
   • turečtina: mısır

synonyma

1. (nářečně) turkyň, turkyňa, turkyně

související

• kukuřičný

externí odkazy

• Encyklopedický článek Kukuřice ve Wikipedii