kunsthistorička

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈkʊnstˌɦɪs.tɔ.rɪt͡ʃ.ka]

dělení

• kunst-hi-s-to-rič-ka

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	kunsthistorička	kunsthistoričky
genitiv	kunsthistoričky	kunsthistoriček
dativ	kunsthistoričce	kunsthistoričkám
akuzativ	kunsthistoričku	kunsthistoričky
vokativ	kunsthistoričko	kunsthistoričky
lokál	kunsthistoričce	kunsthistoričkách
instrumentál	kunsthistoričkou	kunsthistoričkami

význam

1. (hovorově) historička umění; odbornice v oboru dějin umění

překlady

1. odbornice v oboru historie umění

   • angličtina: art historian

synonyma

1. (spisovně) historička umění, (zřídka) uměnovědkyně

související

• kunsthistoriččin
• kunsthistorik
• kunsthistorie

externí odkazy

• Článek Dějiny umění (obor) ve Wikipedii