kunsthistorik

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [ˈkʊnstˌɦɪs.tɔ.rɪk]

dělení

[editovat]
  • kunst-hi-s-to-rik

podstatné jméno

[editovat]
  • rod mužský životný

skloňování

[editovat]
pád \ číslo jednotné množné
nominativ kunsthistorik kunsthistorici / kunsthistorikové
genitiv kunsthistorika kunsthistoriků
dativ kunsthistorikovi / kunsthistoriku kunsthistorikům
akuzativ kunsthistorika kunsthistoriky
vokativ kunsthistoriku kunsthistorici / kunsthistorikové
lokál kunsthistorikovi / kunsthistoriku kunsthistoricích
instrumentál kunsthistorikem kunsthistoriky

význam

[editovat]
  1. (hovorově) historik umění; odborník v oboru dějin umění

překlady

[editovat]
  1. odborník v oboru historie umění

synonyma

[editovat]
  1. (spisovně) historik umění, (zřídka) uměnovědec

související

[editovat]

externí odkazy

[editovat]