kunsthistorik
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ˈkʊnstˌɦɪs.tɔ.rɪk]
dělení
[editovat]- kunst-hi-s-to-rik
podstatné jméno
[editovat]- rod mužský životný
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | kunsthistorik | kunsthistorici / kunsthistorikové |
| genitiv | kunsthistorika | kunsthistoriků |
| dativ | kunsthistorikovi / kunsthistoriku | kunsthistorikům |
| akuzativ | kunsthistorika | kunsthistoriky |
| vokativ | kunsthistoriku | kunsthistorici / kunsthistorikové |
| lokál | kunsthistorikovi / kunsthistoriku | kunsthistoricích |
| instrumentál | kunsthistorikem | kunsthistoriky |
význam
[editovat]- (hovorově) historik umění; odborník v oboru dějin umění
překlady
[editovat]- odborník v oboru historie umění
- angličtina: art historian
- francouzština: historien de l'art m
- ruština: искусствовед m
synonyma
[editovat]- (spisovně) historik umění, (zřídka) uměnovědec
související
[editovat]externí odkazy
[editovat]
Článek Dějiny umění (obor) ve Wikipedii
