kurýr

čeština

výslovnost

• IPA: [kʊriːr]

dělení

• ku-rýr

etymologie

Z francouzského courrier — "běžec", které od slovesa courir, kterého vychází z latinského currere. Srovnej např. kurzor, kurs.

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	kurýr	kurýři
genitiv	kurýra	kurýrů
dativ	kurýru / kurýrovi	kurýrům
akuzativ	kurýra	kurýry
vokativ	kurýre	kurýři
lokál	kurýru / kurýrovi	kurýrech
instrumentál	kurýrem	kurýry

význam

1. rychlý posel, poslíček, pracovník doručovací služby
   • Zprávu nám přinesl kurýr.
   • Kurýra si spletl s amantem, honil ho s mačetou po zahradě

překlady

1. posel

   • angličtina: courier
   • francouzština: messager m, (zastarale) courrier m
   • italština: corriere m
   • němčina: Kurier m, Bote m
   • slovenština: kuriér m
   • španělština: mensajero m

související

• kurýrní
• kurýrský
• kurýrka